Výročí narození Karla staršího ze Žerotína

16.09.2018 09:32

Málo kdo z českých a moravských šlechticů se do dějin naší země zapsal natolik jako Karel starší ze Žerotína i když  byli samozřejmě i jiní.

Šlechtic, příslušník starého moravského (i českého) rodu, vzdělanec, politik, diplomat, ekonom, mecenáš, člen Jednoty bratrské. Jeho život procházel postupným vývojem a dozráváním až do bodu, kdy se stal jednou z nejvýznamnějších postav předbělohorské a pobělohorské doby. Jako mladý studoval na několika evropských univerzitách a cestoval. Naučil se dobře několik jazyků, získal přátele mezi vzdělanými muži, kteří určovali tehdejší duchovní a politický směr Evropy. V mladickém zápalu a nadšení zaplatil vojáky, aby pomohli budoucímu francouzskému králi Jindřichovi IV. Navarskému v jeho boji o trůn - a doplatil na to. Domů na Moravu se vrací s postojem, že válčení není cesta k vítězství a řešení problémů. Stává se pacifistou a obrací se k chápání věcí podle vzoru českého myslitele Petra Chelčického a zakladatelů Jednoty bratrské - modlit se a vyjednávat, ale neválčit.

Odjíždí sice ještě do obrané války s Turky, spíše na doporučení svého strýce, než z přesvědčení, ale je rád, když si ho z vojenského ležení vyžádá císař, aby se ujmul úřadu správce na Moravě.

Od té doby Karel starší ze Žerotína z přesvědčení neválčí. Věnuje se správě svých panství, jezdí do ciziny, kam sebou bere vždy někoho ze svých poddaných, aby se tam něčemu přiučil a byl to pak schopen použít na jeho panstvích a věnuje se podpoře mladých schopných lidí, kteří, ač někdy chudí, mají potenciál stát se úspěšnými vzdělanými lidmi, kteří mohou být v mnohém užiteční pro svoji zemi. Jedním z nich je i Jan Amos Komenský, sirotek, který v budoucnu zasáhne do českých i evropských dějin jako "učitel národů".

Když dojde k Pražské defenestraci a povstání proti rakouskému císaři, nesouhlasí. Nevěří v řešení problémů, i když velkých, se zbraní v ruce a snaží se domluvit příměří a mírové řešení sporů. U císaře má určitý úspěch, ne však u svých, donedávna blízkých, přátel v Praze. Nakonec je Morava obsazena jeho přáteli, Karel je dán do domácího vězení a hrozí mu soud, ztráta majetku a hrdla za nepřipojení se k povstání. Následuje zhroucení povstání a vítězství císařských vojsk a následná postupná tvrdá opatření proti těm, kdo v povstání zapojeni byli, ale i těm, kteří se přímo nazapojili. Karel st. za Žerotína zachraňuje kralickou tiskárnu, kde se tiskla Bible kralická a množství další literatury, ukrývá bratrské kazatele a přimlouvá se za uvězněné šlechtice a další postižené. Karel I. z Lichtenštejna, vedoucí procesů proti povstalcům, se stává nelítostným soudcem a zabavovatelem majetků povstalců i jiných. Jedinému člověku, kterému je ochoten naslouchat a kvůli němu udělat ústupek, je právě Karel starší ze Žerotína. Ač vnímán jako člověk z nepřátelského tábora, je respektován a proto poprav v Praze ale i v Brně není nakonec tolik, kolik je zamýšleno.

Nakonec je však pro české země, včetně Moravy vydáno Obnovené zřízení zemské - do šesti měsíců musí každý přestoupit na katolickou víru (židovská víra zústává jako tolerovaná), kdo není poddaný na některém panství a chce si svoji víru ponechat, musí zemi opustit. Týká se to šlechty, kazatelů, profesorů, učenců, řemeslníků, kohokoliv. Následuje velký exodus z českých zemí.

Karlovi st. ze Žerotína, jako jednomu z mála lidí, je nabídnuta vyjímka. Může zůstat, může si ponechat svoje náboženské přesvědčení, ale nebude pro svoji zemi už smět dělat vůbec nic, jen obhospodařovat svůj majetek. Na dotaz, zda-li si může u sebe ponechat svého osobního kazatele, odpověď zní - ne. Karel prodává většinu svých majetků a stěhuje se do zahraničí. Spolu s ním se stěhuje kralická knihovna a tiskárna i mnoho lidí, včetně jeho poddaných, kteří využívají práva odejít z panství se svým pánem. V Kralicích nad Oslavou zůstává deset rodin a po třicetileté válce dojde v této historické obci k novému osídlování. To je však již jiný příběh.

Karel starší ze Žerotína sepozději na svá zbylá panství vrací a z výnosů svých polí a statků financuje i fungování Jednoty bratrské v zahraničí. Kralická tiskárna nachází svůj nový "domov" v polském Lešně, stejně jako Jan Amos Komenský a další lidé z Čech a Moravy.

Karel starší ze Žerotína umírá v roce 1636. Jeho posledním, již nedopsaným textem je dopis jednomu svému správci panství s popisem, co přesně dělat.

Karel starší ze Žerotína se narodil právě před 454 lety - 15. září 1564. Byl o něm (a nejen o něm) natočen krásný dokumentární film Pod ochranou Žerotínů, který je možné shlédnout na stránkách České televize.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10391170572-pod-ochranou-zerotinu/31329838012/