06 Petr Chelčický

12.03.2015 09:37

Petr Chelčický

 

Narodil se asi roku 1390 v jižních Čechách, zemřel asi roku 1460.

Narodil se do zemanské rodiny. Jeho rodištěm byly Chelčice u Vodňan. Petr zvaný Záhorka - tak znělo původně jeho jméno, byl syn Svatomíra ze Záhorčí, Je zajímavé, že Chelčice jsou blízko Husince, odkud pocházel Jan Hus.

Ve svém myšlení nebyl Petr Chelčický vázán tradicí středověkého vzdělání a také život na vesnici mu umožňoval samostatnější a originálnější náhled na sociální, filosofické i teologické otázky tehdejší doby. Chelčický byl samouk, přitom se dobře orientoval v Bibli, své vědomosti čerpal z dostupných českých či do češtiny přeložených latinských pramenů, mj. z četby náboženských traktátů Tomáše ze Štítného a navazoval také na myšlenky Valdenských.

Na počátku husitské revoluce, v letech 1419-20, navštěvoval Petr Chelčický Prahu a diskutoval s univerzitními mistry, mezi nimiž byl ve vážnosti. Dostal se do kontaktu také s husitskou stranou, zejména se strážcem Husova odkazu Jakoubkem ze Stříbra, který ho seznámil se spisy Viklefa a Husa. Později se setkával Chelčický s Janem Rokycanou i s táborskými radikálními kněžími, zejména s Mikulášem Biskupem z Pelhřimova, proti kterému hájil v podstatě Jakoubkovo učení o večeři Páně. Rozhovory s těmito lidmi a četba jejich děl se pak promítali i do tvorby samotného Chelčického, do jeho sociálních a náboženských úvah.

Na sklonku Chelčického působení se pak kolem něj vytvořil okruh žáků a přívrženců. Prostřednictvím Rokycanova žáka a příbuzného, Řehoře Krajčího, pak navázala na Chelčického myšlenky nově vzniklá Jednota bratrská.

Petr Chelčický bývá pokládán za jednoho z nejvýznamnějších myslitelů českých dějin a zároveň za jednu z mála osobností, jimž se svým vlivem a ohlasy svého díla podařilo přesáhnout hranice českých zemí.

 

 

Dílo

 

O boji duchovním (1421) - traktát, ve kterém Chelčický odmítá jakoukoli válku. Jediné, s čím souhlasil a co doporučoval, byla modlitba a diplomatické vyjednávání.

 

O trojiem lidu (1425) - dílo kritizující středověké rozdělení společnosti. Chelčický zde prosazuje rovnost všech lidí.

 

Postila (1435) - úvahy psané ve formě kázání. Autor zde napadá kněží, pro jejich hromadění majetku a jejich lenost.

 

Sieť viery (1440-43) - nejrozsáhlejší dílo Chelčického. Síť podle něj představuje církev s pravou křesťanskou vírou, ve které se lidé zachraňují ze svých hříchů. Kacíři svým chováním síť trhají. Papež a panovník ničí síť nejvíce.

 

Zdroje: https://www.spisovatele.cz/petr-chelcicky#cv3

https://zivotopisyonline.cz/petr-chelcicky-kolem-1390-asi-1460-svebytny-myslitel-samouk/

https://www.petrchelcicky.cz/