11 Karel starší z Žerotína

12.03.2015 09:30

Karel starší z Žerotína

 

Narodil se 15. září 1564 v Brandýse nad Orlicí a zemřel 9. října 1636 v Přerově.

 

Jeho otec Jan starší ze Žerotína pocházel z rozvětveného rodu s kořeny sahajícími až do Husovy doby. Po boku krále Jiřího z Poděbrad bojoval Jan z Žerotína, předek Karla staršího z Žerotína, povýšený roku 1480 do panského stavu.

 

Rodový majetek měli Žerotínové na severní Moravě. Jméno si dali podle vesnice Žerotín poblíž Uničova a Šternberka. Jan později prodal svá severomoravská panství a koupil jiná, zejména Rosice a Náměšť. Po své matce získal v Čechách Brandýs nad Orlicí, kde se Karel 15. 9. roku 1564 narodil.

 

Začal se psát „starší“ až od roku 1600, aby se odlišil od svého synovce. Otec mu poskytl všestranné vzdělání. Karel nejprve chodil do školy v Brně, pak v Ivančicích. Studoval na univerzitách ve Štrasburku a v Basileji, v Itálii v Padově a v Sieně, ve švýcarské Ženevě, kde působil Kalvínův nástupce Theodor Beza, ve Francii v Orleansu a v nizozemském Leydenu. Kromě toho také pobyl nějakou dobu u dvora anglické královny Alžběty. Mluvil a psal latinsky, řecky, italsky, francouzsky a německy.

 

V roce 1594 začal Karel veřejnou činnost na Moravě jako člen zemského soudu. V témž roce bojoval v čele moravské jízdy v Uhrách proti Turkům, ale císařská vojska byla u Rábu poražena. V roce 1598 zemřel moravský hejtman Fridrich ze Žerotína. O rok později byl zvolen olomouckým biskupem František z Dietrichštejna. Jeho bratr Zikmund se stal zemským podkomořím a Ladislav Berka z Dubé nejvyšším komorníkem. Pro poslední dva byl Žerotín „nejkrutějším nepřítelem katolické víry.“

 

Rodinný život Žerotínův byl poznamenán úmrtím jeho tří manželek, zpravidla po porodu. Když umřela poslední, Kateřina Anna z Valdštejna, sestra Albrechtova, roku 1605, bylo Žerotínovi teprve 41 let.

 

V témže roce vypuklo povstání v Uhrách, vyprovokované krutým habsburským útiskem nekatolíků. Do čela se postavil sedmihradský kníže Štěpán Bočkaj. Spojil se s Turky, jejich vojska byla až za moravskými hranicemi a plenila. O tom něco věděl i tehdy třináctiletý Komenský, když Bočkajovi vojáci vypálili Strážnici. Bočkaj se chtěl spojit s Moravany, ale Žerotín to odmítl.

 

V roce 1608 byl vůdcem povstání proti Rudolfovi II. jeho bratr Matyáš. Uhry, Rakousko a Morava se odtrhly od Rudolfa. Žerotín chtěl získat i Čechy, ale nepovedlo se mu to. Žerotín vymohl na Matyášovi ústní slib náboženské svobody. Češi získali od Rudolfa 1609 Majestát.

 

Na olomouckém sněmu 1608 byl Žerotín zvolen moravským hejtmanem: Předsedal soudům a sněmům. Rozdělení Čech a Moravy pokládal Žerotín za velmi nepříznivý stav. Obě země se však znovu spojily po smrti Rudolfově roku 1612.

 

Při padesátých narozeninách rezignoval Žerotín na všecky veřejné funkce. Také se počtvrté oženil s Kateřinou z Valdštejna, jíž patřil Třebíč.

Roku 1617 byl zvolen králem Ferdinand Štýrský. Rok nato byla pražská defenestrace. Žerotín varoval před ukvapeností. Dělal všecko pro udržení míru, ale věděl, že bude válka. Měl řadu přátel na evropských univerzitách i mezi politiky a udržoval s nimi písemné styky. Čerstvé politické informace získával prostřednictvím svých osobních poslů.

 

Roku 1618 povolil moravský sněm v Brně průchod císařské armády do Čech. V květnu 1619 došlo na sněmu k převratu. Žerotín dál vyjednával ve Vídni o mír. Po zvolení Fridricha Falckého českým králem se neúčastnil královského holdu.

 

Dne 8. listopadu 1620 přišla Bílá hora. Nekatoličtí kazatelé a páni museli opustit Čechy a Moravu. Karel starší ze Žerotína nebyl mezi těmi, kdo by museli odejít, ale musel by se podrobit Obnovenému zřízení zemskému, vydanému pro Moravu r. 1629 a Karel řekl, že zůstane věren své víře. Ponechal si jen Brandýs nad Orlicí a Přerov. Chtěl také nadále pomáhat Českým a Moravským exulantům a Jednotě bratrské vůbec a věděl, že pokud zůstane na Moravě, nebude to už možné.

 

V Brandýse ukrýval po řadu let kazatele Jednoty bratrské. Kralickou tiskárnu se mu podařilo tajně přestěhovat do Lešna. Sám odešel do exilu i s paní Kateřinou v roce 1629, a to do slezské Vratislavi. Tam dopravil i svou knihovnu, ale také knihovnu Jednoty bratrské. Knihy se pomíchaly a patrně mladý Komenský je tam třídil. Žerotín mohl zajíždět na své statky v Přerově a v Brandýse. V roce 1633 se přestěhoval do Přerova a bydlel na svém zámku. Tam také 9. 10. 1636 zemřel, pochován je v Brandýse nad Orlicí.

 

 

Zdroj: https://www.nase-reformace.cz/karel-starsi-ze-zerotina-se-narodil-pred-450-roky/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_star%C5%A1%C3%AD_ze_%C5%BDerot%C3%ADna

dokumentární film Pod ochranou Žerotínů