02 Karel IV.

12.03.2015 09:27

Karel IV.

 

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, jako Karel I. vládnoucí od července 1346 až do listopadu 1378; jako Karel IV. byl německý (římsko-německý) král od roku 1346 a císař římský od roku 1355. Byl také italský (lombardský) král od 1355, burgundský (arelatský) král od 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě 1346 až 1353. Pocházel po otci z dynastie Lucemburků.

 

Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

 

Karel IV. byl syn dědičky Přemyslovců Elišky a českého krále Jana Lucemburského. Karel byl původně pokřtěn jako Václav, jméno Karel přijal při biřmování během své výchovy ve Francii po svém strýci a kmotrovi Karlu IV. Sličném. Karel IV. patřil mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku. Byl neobyčejně vzdělaný a inteligentní, plynně hovořil pěti jazyky. Svou moc využil ke zkonsolidování českého státu, který byl od jeho doby znám jako Koruna česká. Císař byl také autorem nejvýznamnějšího říšského ústavního zákona Zlaté buly, který platil až do zániku Svaté říše římské roku 1806. Ta také významně upravovala vztah českého státu k říši a potvrzovala výjimečné a nezávislé postavení v rámci říše.

 

Jako český král proslul Karel především založením univerzity v Praze, která nese jeho jméno, výstavbou Nového Města pražského, stavbou kamenného Karlova mostu přes řeku Vltavu v Praze a hradu Karlštejna i mnoha dalšími počiny. Karel také dosáhl významné územní expanze českého státu, především severovýchodním směrem.

 

 

Vychován ve Francii

 

V roce 1323 pro něho otec posílá a nechává Václava přivézt do Francie.

V květnu téhož roku při biřmování přijímá jméno Karel a žení se se stejně starou Markétou Blankou z Valois.

Ve Francii se mu také dostává vynikajícího vzdělání. Umí nejen číst a psát, ale také se skvěle vyjadřovat francouzsky, italsky, německy a latinsky. Ve své době je nejvzdělanější vladař.

Po 7 letech na francouzském královském dvoře ho otec posílá do severní Itálie hájit zájmy Lucemburského rodu.

 

 

Návrat domů

 

Až v roce 1333 překračuje hranice českého království a také se znovu začíná učit česky, i když se skoro ve všech městech království mluví německy.

Karel se cítil potomkem Přemyslovců a Čechy mu přirostly k srdci. Království bylo velmi upadlé, protože jeho otec a král sem přijížděl pouze pro peníze. Královské hrady a majetky byly zastaveny šlechtě a panovala všeobecná chudoba. Karel postupně vykupoval otcovy zástavy a snažil se povznést úroveň království.

Král Jan se cítil svým synem ohrožovaný. Několikrát se postavil proti jeho rozhodnutí a nakonec ho vykázal na Moravu a odebral mu titul moravského markrabího a veškeré pravomoci, které mu před tím udělil.

K udobření mezi otcem a synem dochází po roce 1339, kdy Jan Lucemburský přišel úplně o zrak. Od této chvíle spolu rozhodují nejenom o evropské politice.

Karel postupně dosáhl císařského titulu a stal se nejmocnější hlavou světské Evropy. Svůj diplomatický talent rozehrává při sňatkové politice své i svých dětí a urovnávání sporů v říši.

Prahu učinil hlavním městem říše, což se nesetkalo s příznivým ohlasem v Německu. Zatím co u nás ho nazývají otcem vlasti, Němci ho moc nemusí.

Jako první středověký vládce sepsal svůj životopis – Vita Caroli.

Napsal ho pro své potomky v domnění, že si z něho vezmou mravní poučení pro svůj život.

 

 

Karel IV. – stavitel

 

Karel IV. se do dějin zapsal také svou stavitelskou činností. Při návratu do Čech roku 1333 začal znovu budovat pražský hrad, položil základní kámen k chrámu sv. Víta, nechal postavit kostel Marie Sněžné v Novém městě Pražském, v Žitavě, klášter v Tachově, v Praze, sv. Kateřiny v Pise, sv. Servita pod Vyšehradem, kamenný most přes Vltavu.

Rád svým dílům dával své jméno a u některých se dochovalo do dnešních časů: Karlovy Vary (dříve vesnice Vary s vřídly, do kterých se rád jezdil koupat a kterým udělil městská práva), Karlov v Praze, hrad Kašperk, Karlštejn. Novému městu Pražskému udělil jméno Karlstadt, které se neujalo, stejně jako pojmenování hradů Karlskrone (na Radyni) nebo hrad na severní hranici Karlsfried či Karlswald – městečko Karlov pod Ještědem, zaniklé po r. 1945.

 

 

Hrady, které Karel IV. nechal postavit

 

  • KARLŠTEJN – postaven 1348–55 k uložení a ochraně říšských korunovačních klenotů

  • KAŠPERK (Karlsberg) – založen 1356

  • RADYNĚ (Karlskrone) – založen kolem 1360

  • HRÁDEK U PURKARCE (Karlshaus) – první zmínka je z r. 1357

  • KUNŽVALD – prvně se připomíná 1359

  • TEPENEC (Karlsburg) – v roce 1340 koupil Karel IV. horu Tepenec a na ní nechal postavit, dnes už zaniklý, hrad

  • LAUF – na říšské cestě mezi Prahou a Norimberkem v Horní Falci koupil r. 1353 od Wittelsbachů území, kde nechal postavit na místě zřícené pevnosti hrad Lauf. Nedávno tam pod omítkou objevili 112 českých erbů.

  • MONTE CARLO – založen r. 1333 v Itálii nedaleko města Lucca

  • KARLSFRIED – založen r. 1357 na cestě Čechy-Žitava-Lužice. Dnes by zaniklý hrad ležel na území Německa u Žitavy.

 

Zdroj: https://www.minulost.org/archiv/48/karel-iv-cesky-kral

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_IV.