05 Jan Hus

12.03.2015 09:22

Jan Hus

 

Mistr Jan Hus se narodil asi roku 1370 v Husinci u Prachatic, zemřel 6. července roku 1415 v Kostnici. O jeho dětství toho víme jen velmi málo. Studoval na pražské univerzitě artistickou fakultu, kde získal v roce 1396 titul mistra svobodných umění.

 

Byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Jan Hus byl, po Johnu Wycliffovi, jehož myšlenkami a argumentací byl inspirován, jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o jedno století předběhl své následníky - reformátory Luthera, Kalvína a Zwingliho.

 

 

Doba velkého vlivu v Praze

 

Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev.

 

Od roku 1402 kázal Hus v Betlémské kapli. Kritizoval bohaté církevní hodnostáře a nešvary bohatého panstva. Získal si tím obdiv široké vrstvy pražské společnosti, od chudých lidí až po královskou společnost. Lidé byli nadšeni, že slyší názory, které oni nahlas vyslovit nesměli.

 

Zasloužil se vydání Dekretu kutnohorského, který podstatně zmenšil význam německých mistrů. Husovi se také přiznává zásluha na reformě českého pravopisu- začal jako první používat čárky. Byl prvním z našich spisovatelů, který dbal na čistotu jazyka.

 

Doba pronásledování

 

Do doby, kdy měl Hus sympatie arcibiskupa Zbyňka Zajíce, krále Václava IV. a královny Žofie, byla mu jeho kázání tolerována. V roce 1408 se ale arcibiskup postavil proti každému, kdo uznával Vikléfa a přikázal všem odevzdal jeho spisy. Čeští mistři i studenti odmítli poslušnost a spisy nevydali. Pražský arcibiskup dal v roce 1410 spálit Vikléfovy spisy jako kacířské a na Husa uvalit kletbu.

 

Hus měl přísný zákaz konat v Praze církevní obřady. Nebral však papežův příkaz vážně, odvolával se na Kristovo učení. Náklonnost krále a královny pro něj skončila. Hus raději opustil Prahu a usadil se na Kozím hrádku v jižních Čechách a v roce 1414 na Krakovci. Zde kázal venkovskému lidu a psal česká díla.

 

 

Odsouzení na koncilu

 

Byl povolán před církevní koncil, který se v té době konal ve městě Kostnici v dnešním Německu, kde se měl zodpovídat za své učení. Jeho základní vina byla, že dával ve svém kázání na první místo Bibli, místo dogmat a oficiálního učení Katolické církve. Byl odsouzen jako kacíř. Přesto že mu císař Zikmund Lucemburský zaručil bezpečnost, byl vydán světské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat. Upálen byl 6. července 1415 na hranici před hradbami Kostnice a to na místě, kam se zahrabávali koně. Kati Husův popel vyhrabali a hodili ho do Rýna, aby z Husa, jako z kacíře, nic nezůstalo, aby jeho příznivci nemohli uctívat jeho ostatky, jak bylo v té době zvykem.

 

Datum jeho upálení se stal českým státním svátkem. K jeho odkazu se hlásili husité a později i další církve a společnosti vzešlé z české i protestantské reformace. Jako svého svatého mučedníka jej (spolu se sv. mučedníkem Jeronýmem Pražským) uctívá i pravoslavná církev (dle vyhlášení metropolity Kryštofa, arcibiskupa pražského).

 

 

Spisy:

O církvi (De ecclesia, 1413) - latinský spis, ve kterém Hus zveřejňuje názory na poslání církve. Pokud podle něj nežije biskup ani papež v souladu se zásadami křesťanství, nemohou se pokládat za členy církve a nezaslouží si úctu. Toto dílo bylo jedním z důvodů Husovy obžaloby.

 

Výklad viery, Desatera a Páteře (motlitby Věřím v Boha, Desatero a Otčenáš, 1412) - Husův výklad motliteb. Líčí v něm zkázu mravů u duchovenstva. Zastává názor, že pravý křesťan má pro pravdu bojovat. Hus se zde nevyhýbá ani kritice vlastní osoby. Také vyzýval pány, rytíře, měšťany a knížata, aby dbali na čistotu mateřského jazyka – češtiny.

 

Knížky o svatokupectví (1413) - nejkritičtější Husův spis, ve kterém odsuzuje obsazování církve za odpustky.


Postila, tj. výklad svatých čtení nedělních (post illa verba – po oněch slovech, 1413) - velký soubor kázání. Toto Husovo dílo má velký kulturně-historický význam, zobrazuje soudobý život lidí.
 

 

Zdroj: https://www.spisovatele.cz/jan-hus

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Hus