08 Jan Blahoslav

12.03.2015 09:19

Jan Blahoslav

 

Jan Blahoslav (20. února 1523 Přerov – 24. listopadu 1571 Moravský Krumlov) byl kněz a biskup Jednoty bratrské, spisovatel, pedagog a představitel domácího reformačně orientovaného humanismu.

 

Základní vzdělání získal na školách Jednoty bratrské v Přerově a Prostějově a Jednotou byl potom poslán na vyšší studia do Goldbergu ve Slezsku (1543) a do Wittenbergu (1544), kde se seznámil s Martinem Lutherem a spisy jeho blízkého spolupracovníka a přítele Filipa Melanchthona. Po návratu pokračoval ve svém vzdělávání v Přerově, od července 1548 v Mladé Boleslavi. Krátce studoval na univerzitách v Královci (1549) a Basileji (1549–50), kde se seznámil s knihtiskem. Všechny tyto vlivy pomáhaly utvářet jeho osobnost; osvojil si humanistické metody (hledání pravdy, návrat k pramenům, systematické utřídění látky, jasný a srozumitelný výklad) a využíval je v historii, jazykovědě, hudbě, překladatelské a další literární činnosti. Svoji práci v Jednotě bratrské začal v Prostějově (1550–52), po té v Mladé Boleslavi (1552–57); r. 1553 se stal knězem, 1557 jedním z biskupů, od r. 1558, kdy se přestěhoval do Ivančic, pak písařem, tedy tajemníkem a archivářem Jednoty.

 

Na počátku své literární dráhy usiloval obnovit bratrský archiv, zničený r. 1546 požárem v Litomyšli. Sestavil nejprve soubor pramenů k dějinám Jednoty, tzv. Acta Unitatis Fratrum (8 sv., po r. 1548), a sám jej také mnohými vlastními listy, cestovními zprávami i teologickými spisy obohatil. Jednotu bránil historickými spisky (O původu Jednoty) i nábožensko morálními traktáty (Spis o zraku, Sepsání o rozdíle Jednoty bratrské od luterské). Záležitostmi Jednoty se obíral i v drobnějších spisech o morálce (Anvolimator) a pedagogických (Naučení mládencům). Širší ohlas měla Blahoslavova Filipika proti misomusům, v níž se postavil na obranu vyššího vzdělávání kazatelů v Jednotě proti jeho odpůrcům, hlavně proti biskupu Janu Augustovi, a otevřel tak definitivně cestu k účasti Jednoty na celonárodním kulturním dění. Jan Blahoslav se autorsky i redakčně podílel na úpravách bratrského zpěvníku, který byl vytištěn v polských Šamotulách, a dohlížel také nad tiskem nového vydání, které bylo vydáno r. 1564 v Ivančicích. Vedle Šamotulského a Ivančického kancionálu sepsal i první hudebně teoretický spis v českém jazyce Musica a Grammatiku českou. Dalším dílem Jana Blahoslava je překlad Nového zákona, který byl poprvé překládán z původní Řečtiny a ne, jak dříve, z oficiální latinské verze, která sama byla překladem. Nový zákon vyšel r. 1564 v bratrské tiskárně v Ivančicích. Překlad se stal podnětem a vzorem překladatelům ostatních knih Bible a byl vložen jako šestý díl do Kralické bible.

 

Význam osobnosti Jana Blahoslava lze sledovat na několika rovinách a v mnohém jej lze považovat za předchůdce Jana Amose Komenského.

 

Jeho dílo

  • O původu Jednoty a řádu v ní (Summa quaedam brevissima, 1547 či 1550) - historicko-apologetické dílo o dějinách Jednoty. Obranná tendence díla má dokázat apoštolské poslání této církve.

  • Spis o zraku, jak člověk zrakem, to jest viděním a hleděním sobě nebo jiným škoditi může (1550) - psáno v Přerově.

  • Historie hrozného zahřmění Božího, anobrž hromobití strašlivého, vykonaného skrze Antikrista 1555;

  • Stručná úhrnná zpráva o původu a činech bratří, kteří jsou nesprávně nazýváni valdenští nebo pikardi (Summa libeli cuiusdam nuper editi a Fratribus, qui a nonnulis per errorem vel per odium Piccardi sei Valdenses vocantur, 1555;Summa quaedam brevissima, collecta ex variis scriptis Fratrum, qui falso Valdenses vel Piccardi vocantur, de eorumdem Fratrum origine et actis), 1556; - druhý historický spis Blahoslava zaznamenává dějiny Jednoty na základě písemných pramenů i ústních svědectví až do roku 1555.

  • Sepsání o rozdíle Jednoty bratrské od luteriánské, 1558;

  • Anvolimator, to jest o rotě milovné, 1558;

  • Musica, t.j. knížka zpěvákům náležité zprávy v sobě obsahující (1558) – Hudební trilogie, psána česky. Měla nahradit latinské spisy o hudební teorii. Druhé dva svazky jsou určeny zpěvákům a skladatelům. Dílo bylo psáno během pobytu v Olomouci a je ovlivněno knihou Musica libriquator od Václava Philomata.

  • Šamotulský kancionál (1561, též znám jako Písně chval božských). Vyšel v Šamotulích u Poznaně. Sborník sebraných i původních náboženských písní.

  • Nový zákon vnově do češtiny přeložený (1564), stěžejní Blahoslavovo překladatelské dílo. Jeho překlad Nového zákona z řečtiny se stal později součástí Bible kralické.

  • Filipika proti misomusům (Corrolarium additum anno 1567 die 17. Februari) - Ivančice únor 1567 - je obrana proti nepřátelům vzdělanosti. Tímto spisem se pokoušel zapojit Jednotu bratrskou do společenského dění a vytrhnout ji z její dobrovolné izolace, zastávané mimo jiné biskupem Janem Augustou. Vzdělání a znalosti vůbec považuje Blahoslav za cestu k lepšímu životu, které pomáhají vyhnout se hříchům. Jan Augusta účelově užíval myšlenky Lukáše Pražského o tom, že „nic nepsal, čehož by v Jednotě nevzal etc.” Blahoslav v díle odmítá a vyvrací názory Augustovy a ostatních misomusů ("nepřátel Múz, vzdělání a umění") a dokazuje význam vzdělání pro Jednotu bratrskou. Spis je dochován jako autograf z 15.-18. února 1567.

  • Naučení potřebná těm, kteříž písně skládati chtějí, 1569;

  • Vitia concionatorum, to jest Vady kazatelů, 1570–71; - Jde o doplnění Gramatiky o poznatky z praktické rétoriky. Psáno v Ivančicích, spis koloval pouze v opisech.

  • Evangelia anebo Čtení svatá, kteráž slovou Pašije (1571) - vyšlo v Náměšti n.O.

  • Gramatika česká (1571) – Velmi rozsáhlá kniha, vlastně opis starší gramatiky češtiny od Beneše Optáta a Václava Filomatesa, bohatě doplněná Blahoslavem; původně to snad měla být učebnice pro bratrské vysoké školy. Je zaměřena především na sloh (resp. mluvený projev). Obsahuje též stati o nářečích a vlastivědné poznatky o Blahoslavově rodišti. Tiskem vyšla ale až r. 1857, kritické vydání je z r. 1991.

  • Naučení mládencům k službě Kristu a církvi jeho se oddávajícím v Jednotě bratrské - moralizující spis vyšel tiskem až posmrtně roku 1585.

  • Pochodně zažžená, ed. P. Váša, 1949 (výbor z díla vydaný ve 20.stol.).

 

Zdroj: https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/blahsl.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Blahoslav

https://wiki.ivancice.net/index.php?title=Jan+Blahoslav