Jan Amos Komenský

04.12.2014 17:47

(1592-1670)

Zájem o J.A.Komenského vzrůstá. Je to způsobeno i aktuálním myšlenkovým odkazem tohoto "nepřekonatelného Moravana", k němuž se hlásí česká i evropská kulturní veřejnost. Komenského dílo inspirovalo a ovlivňovalo nejen generace našich předků, ale může promluvit i ke každému z nás.

Jan Amos Komenský (1592-1670) Zájem o J.A.Komenského vzrůstá. Je to způsobeno i aktuálním myšlenkovým odkazem tohoto "nepřekonatelného Moravana", k němuž se hlásí česká i evropská kulturní veřejnost. Komenského dílo inspirovalo a ovlivňovalo nejen generace našich předků, ale může promluvit i ke každému z nás. Jan Amos Komenský prožil svůh dramatický a plodný život v letech 1592-1670. Synek uherskobrodského měšťana záhy osiřel (1604), ale přesto se dokázal prosadit svým nadáním a pílí. Dostal se na bratrské gymnázium v Přerově (1608), kde na sebe upozornil moravského předáka jednoty bratrské, biskupa Jana Láneckého, který si bystrého sudenta velmi oblíbil. Tehdy se Jan Amos dostal do kontaktu s mocným rodem Žerotínů. Byl to pán přerovského panství Karel starší ze Žerotína, zemský hejtman a vůdce moravských stavů, který financoval následující Komenského studia v cizině (Herborn, Heidelberk). Po návratu na Moravu roku 1614 začal Jan Amos učit na přerovské škole a krátce nato, roku 1616 byl vysvěcen na bratrského duchovního. Komenského život stejně jako osudy statisíců jeho krajanů změnila však válka. České stavovské povstání, vyvolané odporem proti rostoucímu habsburskému tlaku a zahájené 23.5.1618 známou pražskou defenestrací, otevřelo cestu k dosud největší evropské válce, která trvala 30 let a zvláště pro český národ měla tragické následky. Na jejím počátku žil již Komenský na panství Jana Skrbenského z Hříště v severomoravském Fulneku, kde se stal správcem bratrského sboru i učitelem místní školy a kde také založil rodinu. Jeho rodinné štěstí stejně jako pracovní plány byly zničeny vývojem událostí. Bitvou na Bílé Hoře 8.11.1620 a následnou krvavou staroměstskou popravou 27 vůdců českého povstání v červnu 1621 ovládly habsburské síly většinu země. Také Fulnek byl okupován císařskými (španělskými a italskými) vojáky, a tak Komenský poslal raději svou rodinu do Přerova a v zimě 1621-1622 byl nucen odejít sám. Počátkem roku 1622 jej zastihla tragédie, zemřela mu manželka Magdalena i s oběma malými syny. Zdrcený Komenský našel útočiště na východočeském panství Karla st. ze Žerotína - v jeho rodišti Brandýse nad Orlicí. Brandýský pobyt v letech 1622-1626 bývá v jeho tvorbě charakterizován jako "útočné období" (dílo Labyrint světa a ráj srdce). K překonání psychické krize přispěl Komenský sňatkem s Dorotou Cyrillovou v roce 1624. Jeho tchán Jan Cyrill byl třebíčský rodák a první biskup jednoty bratrské. Poslední období svého pobytu ve východních Čechách (1626-168) strávil Komenský v Bílé Třemešné u Dvora Králového, na tvrzi bratrského rytíře Jiřího Sadovského ze Sloupa (dílo Česká didaktika). Protireformace sílila. Rodiny Komenských, Cyrillů a jejich ochránců Sadovských musely opustit svou vlast a společně s velkou vystěhovaleckou bratrskou skupinou dorazili po čtyřdenní ceště v únoru 1628 do Polska do Lešna. 26.8.1648 mu zemřela druhá manželka Dorota. Aby zabezpečil rodinu, roku 1649 se potřetí oženil s Janou Gajusovou. Šťastné sňatky jeho dvou starších dcer, z nichž mladši Alžběta (nar.1628) si vzala nejvěrnějšího a najnadanějšího Komenského spolupracovníka Petra Figula-Jablonského (spisek Kšaft umírající matky jednoty bratrské). Na Moravu se Komenský odebral brzy po svém návratu z Haagu, kde v létě 1626 osobně odevzdal jako zástupce Ladislava Velena z Žerotína králi Fridrichu Falckému opis proroctví sprotavského visionáře Krištofa Kottera o nástavajícím válečném obratu. Tehdy, někdy v srpnu 1626 se dočkala také kralická tvrz návštěvy Komenského, který toužil uvidět a potěšit svého otcovského přítele Jana Láneckého, který tu dožíval své dny pod ochranou Karla st. ze Žerotína. Nedlouho po návštěvě Jana Amose, který přinels na kralickou tvrz závan naděje na možnost zlepšení osudu celého národa, zemřel 17.11.1626 biskup Láneský ve věku 72 let. Byl pochován v kralickém kostele, zřejmě bez náhrobního kamene.Na jeho pohřbu se shromáždili naposledy téměř všichni bratrští kazatelé, kteří ještě tehdy zůstali ve vlasti. O pohřbu Láneckého zaznamenal si Komenský zprávu, že hrob, do něhož se ukládala rakev zesnulého, jako by se sám bořil, což bylo chápáno jako zlé znamení toho, že i jednota záhy ukončí svoji existenci. Brzy nato pohasly naděje v nápravu bělohorské tragédie. Životní a společenské osudy Jana Amose Komenského prožité od roku 1628 mimo naši vlast končí jeho smrtí roku 1670. Zemřel 15.11.1670 v Amsterodamu, dne 22.11.1670 byl pohřben v Naardenu. Kralice si budou od září 2009 znovu Komeského připomínat otevřením nové výstavy v přízemí budovy Památníku Bible kralické, kterou připravuje Moravské zemské muzeum Brno. Výstava s názvem "Labyrint života Jana Amose Komenského" bude návštěvníky seznamovat se životem a dílem Komenského. "Pojď chlapče, uč se moudrým býti! - Co je to být moudrý? - Správně chápat, správně se vyjadřovat, správně jednat." Orbis pictus (Svět v obrazech).

Článek napsala Monika Doležalová, vedoucí Památníku Bible kralické v Kralicích nad Oslavou