Jan Dymáček: Cesta Jednoty až k Bibli kralické

29.05.2017 16:15

Již bylo mnohokrát napsáno i řečeno, že nedávno uplynulo 400 let od posledního vydání Bible Kralické. A to už je hodně let. Za tu dobu se mnohé změnilo, a to včetně vnímání této knihy. J. A. Komenský v „Kšaftu umírající matky Jednoty Bratrské“, napsal: „… odkazuji tobě za dědictví knihu Boží, Bibli svatou, kterouž synové moji z původních jazyků do češtiny s pilností velikou uvedli… Přijmiž to tedy za svůj vlastní klenot, vlasti milá a užívej toho k slávě Boží a svému v dobrém vzdělání.“

Ano Bible Kralická je nejenom historický klenot písemnictví, tiskařství, zručnosti, ale také ta, která uchovala český jazyk, když hrozilo jeho vymizení, naplňovala duchovní potřeby, formovala životy lidí, byla posilou utlačovaných atd. V dnešní době máme již další, nové překlady Bible, ale jsem přesvědčen, že Bible Kralická si stále zaslouží naši pozornost.

Vedle vzpomínaného totiž oslovuje ještě něčím jiným. A tím je historie jejího vzniku. A to nemyslím pouze seskládání letopočtů, ale pohled na životy lidí.

Skupinka těch, kteří toužili po Biblí vedeném životním stylu, se v roce 1457 usadili v ústraní vesničky Kunvald. Byli pouze trpěni, ale byli. Neuplynulo však ani 5 let a vůdci - kněz Michal a B. Řehoř byli uvězněni. A následovali další členové JB, kteří prošli vězením. Vedle toho začali být nazýváni „pikarti“, což bylo jméno pro totální kacíře.

Po několika letech relativního klidu přichází další zatýkání, vězněni i mučení hladem, které končí až změnou na královském trůně roku 1471, kdy krále Jiřího z Poděbrad vystřídal Vladislav II. Jagellonský. Na jak dlouho? R. 1503 přichází nařízení krále Vladislava II. vyhledávat, trestat, vypovídat z měst příslušníky JB a kněze upálit, pokud neodvolají. Přesto, jak říká papežský inkvizitor Jindřich Institoris, „docházelo k hrozivému vzestupu bratří“.

Svatojakubský mandát vydaný roku 1508 zakázal všechna shromáždění „pikartů“, přikázal pálit jejich literaturu a nutil k přestoupení do církve podobojí nebo katolické. V roce 1547, po prohraném prvním protihabsburském povstání, král Ferdinand obnovil Jakubský mandát, který přicházel k zapomenutí a znovu byli v ohrožení nejvíce kněží JB. Jeden z bratrských biskupů B. Augusta byl v roce 1548 zatčen a spolu se svým spolupracovníkem knězem J. Bílkem mučen a později držen v Křivoklátském vězení 16 let. Bratrský chrám v Brandýse n. L. byl zabaven, duchovní správci (jako například Jiří Izrael) byli uvězněni, 18 členů Jednoty z Litomyšle byli dlouhé týdny ve vězení jenom proto, že uspořádali veřejný pohřeb jednomu z nich, a tak by bylo možné pokračovat dál.

Provádění mandátu na Moravě (na rozdíl od Čech, kde byla JB neustále pod velkým tlakem) nebylo díky Moravským pánům tolik uplatňováno a to vedlo k přesunu těžiště Jednoty na Moravu. Ale ani tam neměla JB na růžích ustláno.
Na Moravě bylo v té době až 90 sborů na různých místech. Mohly pracovat, ale opatrně a téměř tajně. Jedno z míst, kde JB vyvíjela činnost, bylo Ivančicko. Tam se objevili první příslušníci JB již před rokem 1505. Bylo to dáno tolerantním postojem pánů z Lipé, kteří jim poskytli ochranu. V roce 1536 koupila JB v Ivančicích dům, ke kterému přistavěla modlitebnu a školu. V roce 1558 se přistěhoval do Ivančic jeden z nejvzdělanějších mužů JB, biskup - Jan Blahoslav.

Prosazoval vzdělání, ale jeho hlavním počinem bylo, že založil v roce 1562 bratrskou tiskárnu, která dosahovala evropské úrovně. (Bylo třeba udržet tiskárnu v tajnosti, protože stále hrozil zásah panovnické moci a proto byla označována pouze „in insula hortensi“ (na ostrově v zahradách). Záměrem Blahoslava bylo přeložit Bibli z původních jazyků do jazyka českého a věnovat tím i prostým lidem tento klenot. Přeložil Nový zákon, který byl také v Ivančicích 2x vydán. (Roky 1564 a 1568). Žel, roku 1571 Jan Blahoslav ve svých 48 letech umírá a tak překladu Starého zákona se ujímá skupina jeho spolupracovníků. Přeložili Starý zákon a celá Bible byla připravena k vytištění.

V roce 1577 byl však vydán Rudolfův mandát proti náboženským novotám na Moravě. V té souvislosti byl vydán také zákaz tisku mimo oficiální tiskárny. Existenci ivančické tiskárny se nedařilo dále tajit, a tak byla, v roce 1578, převezena do Kralic na panství Žerotínů, kde jí Jan starší ze Žerotína poskytl výhodné podmínky, zázemí a ochranu. (Tam byla tiskárna do roku 1620, potom již poničená byla převezena na zámek v Náměšti nad Oslavou. V roce 1629 se přemístila do Lešna, kde však roku 1656 vyhořela.)
V letech 1579 až 1593 byla vydána Bible kralická v 6 dílech. Roku 1596 byla vydána v jednodílném vydání a v roce 1613, po důkladné revizi a úpravách, byla vydána znovu jako jednodílka.

Uvědomuji si velmi trnitou cestu, kterou museli projít lidé, kteří nechtěli nic jiného než žít v souladu s Biblí a svým svědomím. Uvědomuji si jejich pronásledování, strádání a tím i sebezapírání. Uvědomuji si ohromné úsilí těch, kteří stojí za vznikem Bible Kralické. Jejich odpovědnost, riziko, odvahu, píli, obrovskou pracovitost, neskutečnou lásku k Bohu, Písmu i lidem. Riskovali mnoho, dávali čas, prostředky, zdraví, svobodu, a to „pouze“ proto, aby předali poselství Bible všem, kteří o to měli zájem. A to opět „pouze“ proto, že nechtěli potlačovat svoje svědomí.

Jan Dymáček, Ivančice