29. dubna 1656 shořelo Lešno

29.04.2017 10:51

29. dubna 1656 shořelo Lešno, útočiště českých exulantů.
O všechno, včetně drahocenné knihovny, tehdy přišel také biskup Jednoty bratrské Jan Amos Komenský. Požár dílem souvisel s již dlouho bobtnající antipatií vůči bratřím z různých stran, ať už šlo o nacionální nebo náboženské soupeření. Rozbuškou se stala událost v roce 1655, když čeští a moravští bratři v čele s Janem Amosem Komenským otevřeli městské brány Švédům, se kterými byl ve válce polský král Jan Kazimír. Z bratrské strany se nejednalo o zradu, jelikož město bylo převážně české a Švédové nebyli pro české protestanty nepřáteli. Vpuštěním Švédů bylo krom toho Lešno uchráněno před dobýváním a obyvatelé byli ušetřeni. Poláci to však pochopitelně viděli jinak, takže se v roce 1656 jali Lešno opět dobýt, z jejich pohledu osvobodit. Bratři museli nejen z Lešna, ale vůbec z Polska utéct, Lešno lehlo popelem a jeho věhlas, coby nejrozvinutějšího města Velkopolska, už nikdy nebyl obnoven.

Převzato s povolením z: www.facebook.com/Jednotabratrska