Otevření Památníku 1969
Slavnostní otevření Památníku kralické Bible ve dnech 27. až 28. září 1969 v Kralicích n. O.
( Z kralické tvrze 1969 )
Právě po šedesáti letech od slavnostního položení základního kamene k pomníku Kralické bible v Kralicích (1909) otevřel se v neděli 28. září 1969 v téže obci důstojný stánek vzácných bratrských památek a tisků. Slavnosti začaly v sobotu 27. záři akademií v sokolovně, na níž po proslovu místopředsedy Muzejního spolku Stanislava Černého účinkoval pěvecký sbor Dvořák z Uherského Brodu a národopisný soubor Třebíčan. Hlavním dnem oslav byla však neděle. V deset hodin slavnostně zasedal MNV se složkami Národní fronty v Kralicích se zástupci ONV, KNV a ostatními oficiálními hosty v budově nově opravené školy. Předseda MNV Vlastimil Ryšánek ve svém projevu zdůraznil význam památníku nejen pro Kralice, ale pro celou naši republiku. Další řečník, náměstek ministra kultury CSR Josef Řehák, ocenil práci Kralických a slíbil, že se přičiní o to, aby kralický památník s tvrzí (kdysi sídlem tajné tiskárny Českých bratří) a s památkově chráněným kostelem sv. Martina (někdejším bratrským sborem) byly co nejdříve prohlášeny za národní kulturní památku. Poté pochválil kralické dílo i předseda ONV z Třebiče František Hons. Závěrem poděkoval Vl. Ryšánek spoluobčanům za jejich práci při stavbě památníku a odevzdal nejzasloužilejším čestná uznání a slavnostní publikace. Zejména zdůraznil zásluhy národního umělce prof. arch. Bohuslava Fuchse, autora ideového a architektonického návrhu památníku. Odevzdal mu čestné uznání stejně jako dr. Vlastě Fialové, objevitelce zaniklé tvrze a nových stránek kralických dějin. Je zajímavé, že ke stavbě památníku bylo použito kamene z původní tvrze, zaniklé v 17. století. Tento výborný stavební materiál byl vykopán ze země při archeologickém výzkumu tvrziště.
Vlastní pořad otevření památníku začal po příchodu velkého průvodu kulturních pracovníků, krojované mládeže i ostatních účastníků ve 14 hodin národní hymnou a uvítacím slovem předsedy MNV. Hlavním řečníkem byl předseda Muzejního spolku pro uchování bratrských památek a tisků docent dr. Milan Kopecký, CSc., proděkan filosofické fakulty UJEP, jehož projev je otištěn v čele naši ročenky. Vyzvedl v něm zejména význam Kralické bible po stránce literární a kulturní. Po něm se ujal slova dr. Aleš Fejlek, ekonomický náměstek ředitele Moravského muzea, které provedlo instalaci sbírek a převezme památník do své péče. Poté pozdravil několikatisícové shromáždění zástupce vlády ČSR Josef Řehák, náměstek ministra kultury, který přestřižením pásky u vchodu památníku budovu otevřel a odevzdal veřejnosti. Československé prapory. národní tance mládeže v krojích, sborové zpěvy, hudba a slunná obloha přispěly k úspěšnému průběhu slavnosti a ke spokojené náladě účastníků.
Památník Kralické bible, situovaný mezi tvrzí a památkově chráněným kostelem sv. Martina, má kromě velké výstavní síně a depozitáře několik studijních místnosti. Horni sál je upraven jako stálá výstava, ukazující historický vývoj obce a hlavně její nejslavnější období, kdy v ní pracovala bratrská impresí. Jsou zde vzácné tisky ivančické, kralické, lešeňské i exulantské, jejichž starobylost je dokonale sladěna s moderními formami výstavnictvi. Instalaci krásně doplňuje Makovského socha J. A. Komenského a model pomníku Kralické bible od Jana Štursy. Zvláštní pozornost návštěvníků vzbuzuje rekonstrukce bratrské tiskařské dílny, zejména dřevěný knihtiskařský lis, na němž se při slavnosti také tiskl list z Kralické bible. Dolní sál slouží jako bohatě vybavený depozitář předmětů získaných při archeologickém výzkumu tvrziště: středověkých nádob, kamnových kachlů, nástrojů tiskařských i knihařských, vzácných liter i mincí (ovšem v odlitcích, neboť originály jsou uzavřeny v trezoru). Kralický památník připomíná našemu národu bratrskou kulturu knižní a z ní vyzařující humanismus.
M. Matuchová